Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                        2.1.2009

Slavnostní pódium je situováno do samotného centra Buenos Aires. Plaza de la Republica byla skutečně reprezentativním místem. Nebudu přehánět, ale divácký zájem byl tak obrovský, že podium sledovali statisíce lidí!! Ale od začátku dnešního dne. Po obědě proběhli dvě důležité akce. Briefing pro závodníky a pro asistence. Výstup by se dal shrnout do několika důležitých bodů. Celý závod bude mít čas posunut o hodiny zpět, aby platil stejný závodní čas jak pro Argentinu tak pro Chile. Tzn., že spíme dnes o hodinu déle. Dalším bodem byl silný apel na bezpečnost ve městech a vesnicích a to právě vzhledem k neutuchajícímu a jihoamerickému kontinentu vlastnímu temperamentu. 1etapa bude velmi rychlá a velmi náročná na navigaci, musí se sledovat road book od samotného začátku! Druhá důležitá část dnešního dne byla vyplněna slavnostním zahájením Dakaru. Postupně se na podiu vystřídali všichni závodníci KM Racingu, mimo jiné, a to v časovém rozsahu od 17,10hod. do 22,50hod. Po ukončení představení na podiu, byla všechna vozidla uzamčena zpět v Parc Fermé. Ráno startuje David v 5,32hod., Dušan v 5,34hod., Ivan v 6,02hod., Josef v 6,18hod., Martin v 10,02 hod. a Láďa v 10,57hod.

     

     

 

 

 

     

     

   


Martin Pabiška
 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                        2.1.2009


Administrativní přejímky proběhli v monumentálním kulturním komplexu La Rural. Celý tým se představil osobně během těchto přejímek a jediný rozdíl byl v tom, že všechny tři motorky museli projít navíc technickou kontrolou na měření hluku. Po úspěšném absolvování technické a administrativní přejímky, jsou všechny závodní vozidla uzavřena v Parc Fermé (uzavřené parkoviště) a jezdci k nim budou mít přístup až ráno 3.1.2009 20´ před startem.

 

     

     

     

     

     

     

     


Martin Pabiška
 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                        1.1.2009

 Převzetí techniky

"Tak už je máme zase v rukách. Týdny nervozity a obav jsou ty tam", tak nějak by se dalo charakterizovat to velké žuchnutí balvanu, který nám poslední měsíc nedával spát. Pro techniku jsme vyrazili jen jak to bylo možné a po zhruba 4 hodinovém spánku. Všechny stroje se podařilo nastartovat, až na opakovaný vtip s baterií Davida Pabišky, která si opět vybrala své. Závada na článcích nedala žádnou šanci pojmout i jen tu nepatrnou energii. Celá kolona se vydala do "asistenčního parku", který byl od přístavu Delta Dock vzdálen 110km. Jelikož máme nacvičenou jízdu v koloně (ze soustředění v Tunisku), tak jsme ji zvládli bez zaváhání. Navigací celého konvoje byl zvolen Pepa Kalina, takže jsme ani jednou nezabloudili :-). Celý tým a potažmo celé závodní pole, využilo a i nadále až do stratu bude využívat rozsáhlý areál místní University de Buenos Aires. Co se nám ovšem ve většině případů příliš nepovedlo, byl fakt, že nadšení ze znovunalezené techniky poněkud zaslepilo naší pozornost a slunečné počasí o teplotě 28°C, nás poněkud popálilo :-( Celý den jsme strávili přípravou techniky, protože 31.12. musí kamiony na finální administrativní přejímku a poté již budou veškeré závodní stroje uzavřeny v parc fermé (uzavřené parkoviště). Večer ještě nebyl plně k dispozici servis KTM a ani rezervní kola pro moto, které veze pořadatel, nám nechtěli vydat. Zapůsobila ovšem síla českého piva a i ten neoblomný se rázem stal beránkem :-) Jako tým jsme si poté udělali velký předstih, poněvadž jsme mohli přezout všechny naše rezervní kola 8 sad! a také přezout pneumatiky na motorkách, což ulevilo těžké asistenci Martina Kolomého, který měl dostatek prostoru a hlavně času, jak efektivně poskládat náhradní díly na svém kamionu. Večer končí argentinským steakem.

Martin Pabiška
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                    30.12.2008

0. etapa Praha - Frankfurt - Madrid - Buenos Aires

Celý tým úspěšně dorazil do cílové destinace. Drobné pocuchání našich nervů nám způsobila závada na letadla ve Frankfurtu (nefunkční navigační přístroj), ale i přes 1,5 hodinové zpoždění, jsme let z Madridu do Buenos Aires v pohodě stihli. Zítra nás čeká brzké vstávání a převzetí techniky z přístavu Delta Dock.
Postřehy závodníků:
Celkově se všichni shodli na tom, že tak dlouhé cestování v krátkém časovém úseku je tím základním rozdílem od "afrického" Dakaru. Určitě 12 + 3 hodiny trvající let nepatří k příjemným zážitkům a je to pro všechny takový úvodní dakarský očistec toho, co přijde.

Praha
 

Liberec
 

 

Frankfurt
 

Madrid
 

Buenos Aires


Martin Pabiška
 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                    09.12.2008

Navštivte náš "malý" e-shop a koupí trička nebo kalendáře na rok 2009
 si uděláte radost a nás tím podpoříte.
klikni ZDE
 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - Sedlčanská kotlina                 05.12.2008

 

foto: Petr Lusk
 

 

více foto......
 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                     01.12.2008

Už plavou !

Ve chvílích, kdy čtete tento příspěvek se snad ( s největší pravděpodobností) pohupují naše závodní auta a motorky někde západně od Francie na vlnách Atlantiku. Je to velice úlevný pocit i když zrnka neklidu jsou stále přítomna v našich myslích.
„ Je tam všechno, co budeme v Americe potřebovat? Najdeme ty citlivé soutěžní stroje za pět neděl v přístavu Delta Dock ve stejném stavu v jakém jsme je opustili? Nestane se něco při nalodění a vylodění, když u toho nejsme? A co baterie? A tlak vzduchu v pneumatikách? A co elektronika v agresivním mořském prostředí?“
To všechno se ukáže až 30. prosince a jedinou naší útěchou je fakt, že kromě několika málo amerických účastníků jsou na tom všichni stejně.Vlastně je to už takový technicko-logistický začátek závodu. Kdo bude na startu 3. ledna na Plaza Republica v perfektní kondici má už hodně najeto na ty, kteří provozují tzv. „vývoj za pochodu“. Je to sice pozoruhodné, ale i při takové světové akci jakou je Dakar se najde dost dobrodruhů řešících zásadní problémy až v prvních etapách. Štěstí přeje připraveným a já doufám, že my mezi ně patříme.Absolutní jistotu, ale nemá nikdo.

Sedlčanská kotlina a Le Havre

Po dvacetihodinové jízdě nás listopadové ráno v přístavu Le Havre přivítalo nevlídně. Mrholení a 4 stupně nad nulou je ta nejprotivnější kombinace pro celodenní práci v plenéru. Kamiony jsou po cestě přes půl Evropy pokryty blátem a solí a to nesvědčí ani technice ani nálepkám sponzorů. A tak nejprve najít velkou tlakovou myčku. Daří se to asi po hodině ježdění se třemi kamiony v koloně v neznámém městě, což samo o sobě je také pěkné dobrodružství. Ale myčka je dobrá a prostorná (navádíme na místo i tým Marka Spáčila) a tak tady provádíme i poslední servisní práce a drobné opravy . Nakonec ještě prapodivná akce nesoucí krásné česko-africké pojmenování. „Šuftování“ (z arabského „šuf“ = hledět, hledat) není nic jiného, než definitivní přeložení osobních věcí, vyklizení kabin, kde nesmí nic zůstat a pohříchu i uložení na poslední chvíli přibyvších předmětů většinou z arzenálu našich drahých motocyklových spolubojovníků, pro které je jakýmsi doplňkovým sportem dělat věci na poslední chvíli.
No a potom už začne ten pravý zmatek.Nejprve je nutno zaparkovat někde blízko vjezdu do areálu přejímek, kde je třeba se „omeldovat“ v 15 ti minutách před stanoveným časem na povolávacím rozkazu. Jinak hrozí pokuta a dřív vás tam taky nepustí, takže je třeba být na „standby“. K účelu přejímek volí pořadatel obvykle centra měst, často historická, s úzkými ulicemi a přetíženou dopravou. Po vpádu několika tisíc dalších vozidel závodníků, doprovodů a návštěvníků, včetně náklaďáků, které do takové oblasti normálně vůbec nesmějí, nastává dopravní a parkovací kolaps provázený totální anarchií. To Francouzi milují, i když to zdárně kamuflují neustálou lamentací nad nutností provizorních a operativních opatření. V tom jsou ovšem pravými mistry. Tedy v řešení neřešitelného, které před tím sami zorganizovali.
Jsme na cestě 31 hodin a konečně vjíždíme do starého přístavu, kde se to všechno odehrává. Tady už přeci jenom panuje jistý řád (pro nováčky stále těžko pochopitelný) a my se , kromě časových prodlev ve frontách, pomalu začínáme přibližovat k nějakému cíli. Průvodním jevem je neustálé přehrabování se ve složkách dokladů, z čehož nejdůležitější je , jak už to na světě chodí, účetnictví. Pamatuji časy, kdy děvčata z účtárny TSO (nyní ASO) měla pro každý tým jeden papír, který se odsouhlasil a pokud bylo řádně zaplaceno, trvala celá procedura tak 5 minut. Ne tak ovšem v době počítačů! I při známém macíkovském pedantismu se dozvídáme, že jsme dlužni 200E , což se po čtvrthodině diskuzí změnilo v 800 E v náš prospěch. Samozřejmě souhlasíme, i když jasné nám to úplně není. A protože ostatní už máme „špígl-nýgl“ odcházíme asi po hodině a půl (docela rekord) z tepla administrativy do deště na parkoviště, kde nastává atrakce č. 2: montáž nafasovaných navigačních a bezpečnostních aparátů. I na to je vyčleněno 15 minut. To se ovšem nebere moc vážně, neboť sami komisaři nestíhají kontrolu a také nám se to nikdy nepodaří. Proč? To vám nepovím, protože to neví ani naši odborníci na autoelektriku. Asi to budou nějaká kouzla.
Jako třešínka na dortu je tu nakonec technická kontrola. Mnohdy nepřekonatelná hrůza, černá můra všech automobilových závodníků a nejasný výsledek stovek hodin práce. Hlavní technický komisař FIA je pánem nad životem a smrtí, bohem, který místo blesků disponuje plombovacími kleštěmi a místo hromů svazky předpisů. A když na kabinu nalepí nenápadnou nálepku se svým podpisem, je to jako slavnostní fanfára vítající závodníky do ráje prachu, hlomozu a dřiny. My jsme ovšem hodní hoši a tak máme všechna ta razítka pohromadě. Jsme na nohou (na zadku v autě) už 36 hodin. Uff!
Teď už je veseleji i když se trochu motáme po zmateně namalované dvanáctikilometrové trase
obřím přístavem do hlídaného parkoviště. A potom ještě celní procedura v dešti na přístavním molu. Samozřejmě příslušný zmatek. Je 10.00 večer, když prokřehlí na kost nasedáme do mikrobusu (kdo bude řídit?) a odjíždíme 1200 km k domovu.
Před 50 ti hodinami jsme odjeli od sedlčanské tiskárny a už jsme tu zase. Špinaví, nevyspalí, nastydlí, ale to se spraví. Hlavně, že ty naše krásné, železné bestie přikované v podpalubí směr Jižní Amerika
 UŽ PLAVOU !!!

Josef Kalina  30.11.08
 

 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                     28.11.2008

Technické přejímky v Le-Havre - 26.11.2008 - kamiony



více foto.......

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009                                                     18.11.2008

KM Racing v liberecké Tipsport aréně

V neděli 16.11.2008 se Česká národní reprezentace KM Racing prezentovala a zároveň loučila se svými fanoušky, před nastávajícím odjezdem na Dakar 2009, v Tipsport aréně v Liberci. Načasování této akce nemohlo přijít v lepší situaci. Tipsport aréna, jako domácí stadion týmu Bílí Tygři Liberec, hostila neméně populární HC Slavia Praha a tento zápas byl již několik dní před tímto utkáním beznadějně vyprodán, což v poměrech místních znamená, 7500 diváků!!!!

KM Racing byl technicky a personálně zastoupen kamionem LIAZ, s kterým přijel Láďa FAJTL, doprovodnou TOYOTOU Hilux s Martinem Pabiškou, ale hlavními aktéry zde ovšem byli David PABIŠKA s KTM 690 Rally Replica a Martin MACÍK.

Ve vynikající atmosféře a neutuchajícího zájmu fanoušků, podepisoval David s Martinem čerstvé fotografie a plakáty, které vznikli na soustředění v Tunisku.

Hodinu před zahájením zápasu a přestávku mezi první a druhou třetinou, se oba borci nezastavili v podepisování a intenzivní diskusí s fanoušky a návštěvníky hokejového utkání.

V přestávce mezi druhou a třetí třetinou přišlo vyvrcholení celé týmové prezentace, kdy David vyjel se svou KTM 690 přímo na led, kde mohl prostřednictvím živého vystoupení poděkovat všem libereckým partnerům, fanouškům a hlavně se rozloučit před odjezdem na nejtěžší světový podnik. Jako podkreslení příjezdu Davida na led, bylo promítáno v "kostce" nad ledem nové týmové video.

Nadšené publikum Davida vyprovodilo potleskem a přáním úspěchu a úspěšného návratu. Jako podkreslení toho, že na Dakaru nebude David sám, vyjela na led i doprovodná Toyota Hilux. (Kamion nám tam nepustili J )

Celý úspěšný večer byl završen senzační výhrou Tygrů nad HC Slavia Praha v poměru 4:2, kdy k zásadnímu zvratu došlo právě v třetí třetině, před kterou David nabudil místní diváky k fantastické podpoře týmu v závěrečné fázi zápasu, ve které mimo jiné dosáhl dvou asistencí na gólovou přihrávku bratranec Davida, útočník Lukáš Pabiška.

Skutečně vydařený večer!

vice foto.......

Martin Pabiška
zdroj: www.davidpabiska.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - www.e15.cz                            14.11.2008

Macík vidí budoucnost v byznys týmu
Ježdění považuje za hobby, kterým by se měly vydělat peníze na pokrytí nákladů
Milan Novotný / Xsar Ghilane

Jeho několikaleté působení v motoristickém sportu spolykalo miliony. Například v minulých dnech byl Martin Macík se svou stájí KM Racing, v níž sdružil kamionisty a motorkáře, v tuniské poušti, kde testují situace a techniku před nadcházející dakarskou rallye.
„Nemyslím si, že jsem závodník. Jsem tiskař, který prostě dělá svůj koníček,“ říká majitel tiskárny v Sedlčanech. „Před dvaceti lety jsem chodil u nás do kotliny na autokros a při tom přemýšlel, jak se do něčeho podobného pustit. Po devadesátém roce jsem objevil závody „offroudů“, chytlo mě to, koupil jsem si jeep a začal závodit. Něco jsme povyhrávali a postavili pár aut. V té době mě už ale nic jiného než Rallye Dakar nezajímalo,“ pokračuje bývalý veslař.
Macík si vydedukoval, že do Dakaru je nejbezpečnější jet v kamionu a začal se po něm pídit, i když před tím náklaďák nikdy neřídil a samozřejmě na něj neměl řidičák. „V Mnichově Hradišti jsem za čtyři sta tisíc koupil liazku, která byla v hrozném stavu. Musela se celá rozebrat a znovu postavit, ale s Láďou Fajtlem a Jurou Žákem jsme s ní hned dokončili Dakar,“ vypráví řidič, jenž se od té doby zúčastnil všech dakarských ročníků, kromě letošního, který se kvůli teroristické hrozně nejel.
Na nadcházející Rallye Dakar, která se ale letos poprvé uskuteční v Jižní Americe, má postavený nový vůz. „Některé věci se nedají vyčíslit. Spoustu peněz stojí zázemí, permanentně zaměstnávám tři mechaniky a vedle toho musím platit všechny vedlejší práce. Generálka po návratu ze soutěže vyjde zhruba na 1,8 milionu korun. Když se staví nové auto, tak je to nepoměrně dražší. Rozpočet na sezonu vychází asi na 24 milionů,“ říká třiačtyřicetiletý Macík, jemuž v týmu neřekne kvůli jménu jinak než kocour.
Tak vysoké náklady se snaží pokrývat i ze sponzorských peněz. „Mám řadu partnerů, ale většina z nich spadá do sféry náhradních dílů a podobných věcí. Nikdo nepřijde a neřekne: tady máš deset milionů. Ježdění je pro mě hobby, jímž by se měly vydělat nějaké peníze, aby se pokryly náklady. Jde hlavně o to, aby byl tým vidět. Když je, tak se dobře prodává. Určitě se ale nehodlám ježděním živit. Samozřejmě, že chci něco zajet, s novým autem mám vysoké ambice, ale možná jedu v lednu naposledy,“ poodkrývá budoucnost.
„Tenhle sport nemůže dělat kdekdo, na to musí být nátura. Nejvíc mě baví auta konstruovat a stavět. Je hrozně pěkný vidět, jak rostou a jak pak fungují. Když už jezdí, tak mi připadá blbý, abych si je jako řidič nevyzkoušel. Při tom už přemýšlím o tom, co bych pro příště vylepšil. O budoucnosti mám ale svou představu. KM Racing má špičkovou a kompletní techniku a když všechno půjde dobře, můžeme jako byznys tým dělat podporu komukoli, kdo si usmyslí, že pojde pouští. Ne každý má doprovod a nikdo si kvůli jednomu maratonu nekoupí za pět milionů kamion. To je myslím naše cesta. Nechat se najímat a ne abych do týmu pořád sypal z vlastní kapsy,“ dodává.

Foto pro E15:  Michal Matyáš
zdroj: www.e15.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - www.e15.cz                            14.11.2008

Josef Kalina: Když nebudou průšvihy, Dakar se v Andách může chytit
Milan Novotný / Xsar Chilane, Tunisko

V týmu KM Racing, který v minulých dnech testoval v tuniské poušti, plní velezkušený Josef Kalina jednak roli navigátora Martina Macíka v ostrém autě, jakéhosi koordinátora a také vypravěče nesčetných zážitků, kterých má ze strastiplných cest do Dakaru v zásobě nespočítaně. A další historky z kabiny kamionu mu přibudou. V lednu se totiž zúčastní soutěže, která se pojede kvůli letošní teroristické hrozbě na území Mauretánie poprvé v jižní Americe.

E15: V čem se bude nejvíc lišit nová „dakarská rallye“od tradičních afrických dobrodružství?
Největší změnou je přejezd And ve výškách, které v Africe cestou do Dakaru nejsou. Něco podobného jsme zažili v devadesátých letech při Rallye Paříž – Peking, kdy jsme ve čtyřech tisícovkách přejížděl Ťian Šan. Ona ale vysoká nadmořská výška nehraje zase takovou roli. Je totiž skoro jedno, jestli jedeme kolem dvěstěmetrové strže ve tři sta nebo třech tisících metrech. Spíš v těch výškách půjde o problém technický a zdravotní. Nejvyšší bod přejezdu je 4800 metrů a teprve takhle vysoko se ukáže, co budou motory, ale také lidi vyvádět. Vyměnit kolo v tak řídkém vzduch prý potrvá třikrát déle než obvykle.

E15: Veškerá technika se bude muset odeslat do Argentiny mnohem dříve než když jste přijížděli na přejímky do evropských měst. Jak vám tato skutečnost komplikuje život?
Koncem listopadu se všechno musí odevzdat v Le Havre na loď a auta a motorky uvidíme až tři dny před startem. To může být osudový moment, na druhou stranu na tom budou všichni Evropané stejně. Každopádně technika musí být obzvlášť dobře připravená. Nesmí se zapomenout třeba na vypnutí všech drobných systémů, aby se nevybyly baterie, bude potřeba zařídit, aby neušel vzduch a těžké kamiony nestály při plavbě na ráfkách. V neposlední řadě je tu nepříjemná skutečnost i pro nás, protože se musíme spakovat o měsíc a než bylo zvykem. Už v této chvíli je na všechno strašně málo času, prakticky jen tři týdny.

E15: Co se dá za tři týdny stihnout?
Po návratu z Tuniska nemůže přijít žádný odpočinek, naopak musíme se dostat do stavu plné pohotovosti. Bude umění to správně naplánovat, protože do letadla si koncem prosince vezmeme jen příruční zavazadla. Všechno ostatní bude už na místě v bednách a kontejnerech. Logistika jihoamerického Dakaru je jiná než jsme byli zvyklí.

E15: O kolik bude cesta na americký kontinent dražší než když se startovalo z Lisabonu?
O moc dráž to nevyjde. Zápisné i poplatek za auta je stejný. Navíc je cesta do Le Havru asi o polovinu kratší než do Lisabonu, takže na tomhle se dá něco ušetřit. Organizátor do Argentiny vypravil pro účastníky letecké chartery, ty si ale musíme zaplatit.

di, jenž berou svůj sport nebo zálibu naprosto vážně a obětují jí naprosto všechny peníze. A ti, co je nemají, jako třeba já, tomu zase obětují poslední zbytky svých sil... A konečně třetím důvodem tuniského pobytu je sžití se velkého týmu, v němž jsou kromě kamionů i tři motorky a čtyřkolka.

kompletní rozhovor...


Foto pro E15:  Michal Matyáš
zdroj: www.e15.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009 - video ze soustředění týmu v Tunisku  12.11.2008

     
Team  Přehrát video


 

Truck  Přehrát video


 

Moto  Přehrát video


 

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - www.e15.cz                                  11.11.2008

Němou loutkou v kabině kamionu
Reportér deníku E15 na vlastní kůži prožil ostrý test v saharské poušti
Milan Novotný | Xsar Ghilane, Tunisko

Teď se svezeš se mnou a jestli ti můžu poradit, tak ten foťák si s sebou neber, řekl mi Martin Macík chvíli po té, co jsem se vrátil z vyjížďky s Ladislavem Fajtlem, řidičem asistenčního kamionu týmu KM Racing. Ten se s pouštním terénem mazlil, v dunách jsem si připadal jako na horské dráze. Při rychlých úsecích na „pistách“ byl prostor poslouchat vyprávění ostříleného šoféra o zrádné velbloudí trávě a sledovat pasoucí se koráby pouště.
Znovu jsem si navléknul kuklu a nasadil přilbu. Usadil se na místě navigátora, utáhnul závodnické bezpečnostní pásy a Macík prudce vyrazil do Sahary v okolí oázy Xsar Ghilane. Byla to ale úplně jiná jízda. I když jsme měli s kolegyní nohy zapřené o stupátka a rukama svírali madla, liazka poháněná osmisetkoňovým motorem Deutz s námi v dunách házela jako s bezmocnými a němými loutkami. Agresivní jízda pilota ostrého vozu byla znát hlavně na kamenitých cestách. V stopadesátikilometrové rychlosti už bylo jedno, jestli se držíme, nebo ne, protože kamion skákal přes nerovnosti a navátý písek jako splašený vraník. Nebylo mi špatně od žaludku, ale měl jsem pocit, že mi musí vyskočit krkem. Chce ze mě vytřást duši, napadlo mi ve chvíli, kdy jsem přestával vnímat krajinu ubíhající jako ve zrychleném filmu. Když jsem se zase vrátil do reálu, stačil jsem zaregistrovat několik smyků a manévrů před nebezpečnými překážkami.
Konečně půlhodinová honička skončila. Vypotácel jsem se jako opilý z kabiny, spolujezdkyně se usmívala stejně strnule jako já. „Při jízdě s Láďou jsme si mohli povídat, ale teď jsem se bála otevřít pusu, abych si nepřekousla jazyk,“ vysoukala ze sebe a já měl z Macíkova představení stejné pocity.
Nejistým krokem jsem odkráčel do bivaku a nalil si kalíšek něčeho ostřejšího. „Nechápu, jak můžeš v takové palbě ještě navigovat a sledovat krajinu,“ hlesnul jsem směrem k Josefu Kalinovi, který bude Macíka v lednu navigovat při jihoamerické náhražce Rallye Dakar. „Musím, jinak to nejde,“ smál se. „To víš, vedle takové cvoka si může sednout zase jen někdo, kdo je na tom stejně…“

Foto pro E15:  Michal Matyáš
zdroj: www.e15.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - www.e15.cz                           10.11.2008

KM Racing bude modelovat situace pro „Dakar“
Nově vzniklý tým má statut národní reprezentace
Milan Novotný | Janov

Tento týden se přesouvala lidsky i strojově početná kolona týmu KM Racing do tuniského Ksar Ghilane, kde ho čeká testování před lednovou Rallye Dakar, která se poprvé pojede na jihoamerickém kontinentu.
Pražský KM Racing je nově složená stáj z motorkářů a kamionistů. Ve výpravě je 17 účastníků nadcházející americké maratonské premiéry a deset z nich pojede v ostrých vozidlech. Jsou mezi nimi i vítězové Dakaru jako navigátor Josef Kalina nebo Josef Macháček s čtyřkolkou nebo zkušení jezdci Martin Macík a Ladislav Fajtl (kamiony) či motocyklista David Pabiška.
Dva hlavní manažeři projektu Martin Macík za kamionisty a Pavel Kubíček za motorkáře považují spojení sil za velkou výhodu. „Větší tým bude víc vidět, bude mít víc fanoušků, s většími prostředky se dá lépe hospodařit a získáme větší portfolio na získání sponzorů,“ vyjmenovává Macík.
Díky Kubíčkově aktivitě získal KM Racing navíc statut národní reprezentace. „I když máme v týmu i slovenského motorkáře Ivana Jakeše, je to první vlaštovka, jakým směrem by se měla naše cesta odvíjet,“ pokračuje Macík.
„Takhle je to, myslím, lepší, než když si každý hraje na vlastním písečku. Dá se říct, že spojením sil u nás zvítězila logika rozumu nad soukromými ambicemi a ješitností. Společně jsme schopni sdružit podporu materiálovou a díky asistenčním vozům i fyzickou,“ upozorňuje řidič kamionu.
Akce v Tunisku bude prvním testováním nově postaveného týmu, posádky kamionů byly na testech poblíž pouštním oázy už několikrát. Jedním z hlavních cílů účastníků jihoamerického maratonu je v Tunisku zvládnout modelové situace, které je v lednu ve velkém počtu lidí čekají.
„Jde o organizační nácvik, aby pak každý v bivaku věděl, kde je jeho místo, kde budou stát vozidla, a aby se vzájemně nepletli. Ne nepodstatným cílem je otestovat techniku,“ říká Macík.
V rámci nácviku budou v Tunisku členové týmu asi dvakrát měnit tábořiště. „Je potřeba si vyzkoušet stavění i bourání stanů a veškerého zázemí. Myslím ale, že celá montáž nezabere víc než dvě hodiny a přesun nebude velký, popojedeme třeba jen o dvě stě metrů. Myslím, že je to důležité k tomu, aby doprovod v Jižní Americe věděl, jak před příjezdem závodníků do bivaku připravit vše nezbytné. Chci se vyhnout zmatkům a bordelu, jaký bývá po dojezdech etap,“ dodává.

Foto pro E15:  Michal Matyáš
zdroj: www.e15.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - www.e15.cz                            7.11.2008

Jak se dělá v poušti týmová prezentace
Milan Novotný / Ksar Ghilane, Tunisko

Dvě mouchy jednou. Tak by se dala přirovnat dvouhodinová akce týmu KM Racing v tuniské poušti.
Jednak bylo potřeba představit hostům z řad partnerů a novinářů, jak vypadá postavení bivaku po dojezdu etapy dakarské rallye, a pak si tuto činnost naostro vyzkoušet v podobných podmínkách, které sedmnáctičlenný tým v lednu v Argentině a Chile potkají.
Ještě než začne pálit saharské slunce, vyskáčí z dvou terénních toyot kousek za oázou Ksar Ghilane členové doprovodného týmu KM Racing a začnou budovat pouštní tábor či-li bivak, v němž naleznou jezdci vždy na jednu noc zázemí.
Nejdřív chlapíci ve žlutých týmových tričkách vytyčí foliovou páskou nebo-li „mlíkem“ prostor bivaku. Pak na zem položí plachty, na něž později najedou motocykly a kamiony. Vzápětí nad tímto prostorem vzniká přístřešek.
Za chvíli se z dun vynoří tři motocykly a čtyřkolka. Dušan Randýsek, David Pabiška a Ivan Jakeš postaví své stroje na připravené stojánky. Josef Macháček jen spokojeně zaparkuje. To už taky do bivaku vjíždí doprovodná liazka, naložená materiálem pro závodní auta a motorky. Zvýšením počtu doprovodu vše roste rychleji. Dolaďují se maličkosti typu, kde bude stát centrála a jak se uchytí osvětlení, aby se na technice mohlo pracovat i za tmy.
Simulace skutečného děje pokračuje příjezdem ostrého kamionu Martina Macíka a takzvané rychlé asistence Ladislava Fajtla do vyznačených prostor. Nakonec během pár minut vyroste sedmnáct stanů, v nichž bude posádka a doprovod v jižní Americe nocovat.
„Celé tohle představení splnilo svůj účel. Vyzkoušeli jsme si, jak to bude vypadat po dojezdu etapy. Jde nám o to, aby o sebe veliký počet lidí v bivaku nezakopával, každý měl své místo, svůj úkol a věděl, co kde najde,“ pochvaloval si splněný úkol jeden z manažerů nově sdružené stáje motorkářů a kamionistů Macík.
Teď by klidně mohly začít pravidelné kontroly, údržba nebo případné opravy strojového parku. Nic takového ovšem teď není potřeba. Je polední horko a navíc se zvednul nepříjemně ostrý vítr, který všem žene jemný, pudru podobný písek, do očí. Technika se začíná balit a jeviště se vyklizuje. A nejsme sami, kdo odchází ze scény. I pastevci zahánějí svá velbloudí stádečka do stínu oázy.

Stavba bivaku. Členové týmu KM Racing si v pouštních podmínkách vyzkoušeli, jak co nejrychleji vybudovat zázemí

Foto pro E15:  Michal Matyáš
zdroj: www.e15.cz

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - tisková zpráva                        29.10.2008

PŘÍPRAVA NA DAKAR 2009

Tým KM Racing testoval v Tunisku kromě závodních strojů pro Dakar 2009 také doprovodné vozy Toyota Hilux, speciálně upravené pro tuto náročnou soutěž plzeňskou společností Dajbych.

Všichni členové týmu KM Racing, který se připravuje na start v náročné vytrvalostní soutěži DAKAR 2009 se vrátili z tuniského Ksar Ghilan. V rámci tréninkového soustředění zde byla prověřena především logistika týmu během závodu a samozřejmě použitá technika. Tým KM Racing, který bude na Dakaru 2009 startovat se statutem národní reprezentace ČR, otestoval během týdne dva soutěžní kamiony, tři motocykly a jednu čtyřkolku. Kompletnímu týmovému testovacímu programu se v náročném terénu tuniské pouště podrobily také dva speciálně upravené doprovodné vozy Toyota Hilux, které budou plnit funkci technické asistence při doprovodu všech soutěžících týmu KM Racing.

“Vedle otestování nového závodního kamionu, který jsme v dílnách dokončili těsně před odjezdem do Tunisu jsme se s členy našeho týmu zaměřili také na řešení logistiky během závodu a tady sehrají obě upravené Toyoty Hilux velmi důležitou roli. Proto jsme je podrobili náročným testům a nyní je budeme dále dolaďovat s firmou Dajbych. Myslím, že tréninkové soustředění splnilo mé očekávání a nyní musí veškerá technika projít opětovnou kontrolou před prosincovým odjezdem do Jižní Ameriky.”, řekl po příjezdu několikanásobný účastník závodu v Dakaru Martin Macík, který stál společně s motocyklovým závodníkem Pavlem Kubíčkem u zrodu týmu KM Racing.

Toyota, která se stala oficiálním partnerem týmu KM Racing pro závod Dakar 2009 bude tuto spolupráci komunikovat v rámci svých marketingových aktivit. “V lednu roku 2009 představíme na trhu v ČR novou verzi užitkového vozu Toyota Hilux a proto je pro nás spolupráce s týmem KM Racing v rámci tak náročné soutěže zcela přirozeným krokem. Oba vozy Toyota Hilux prošly náročnou přestavbou jak v oblasti interiéru, tak především v podvozkové části. Navíc byly vozy osazeny speciálním vybavením předepsaným pro tento typ závodu, včetně bezpečnostního rámu a závodních sedaček s 5ti bodovými bezpečnostními pásy. Pevně věříme, že oba takto upravené vozy u našeho autorizovaného partnera – plzeňské společnosti Dajbych – pomohou týmu k úspěchu na soutěži Dakar 2009”, sdělil Tomáš Vaněk, PR manažer společnosti Toyota Motor Czech.

TOMÁŠ VANĚK
PR Manager Czech & Slovak Republic

TOYOTA MOTOR CZECH spol. s r.o.
Šafránkova 1238/1
155 00 Praha 5 (Czech Republic)
www.toyota.cz

foto: Michal Matyáš

 Rallye ARGENTINA-CHILE 2009  - info č. 2                                     27.10.2008

Soustředění týmu v Tunisku

foto ze soustředění týmu v Tunisku ......

Každý opravdový, nebo jen nadšený „offroadista“ už asi zavítal do nádherné oázy s čarovným jménem Ksar Guillan ve středním Tunisku. Mimochodem. Oáza tvoří jakousi pomyslnou hranici osídlené země, kam ještě vede „normální“ silnice (dokončená před rokem) a odkud už se táhne jenom krásná ,zlatá, písečná poušť, postupně svíraná z obou stran Alžírskou a Libyjskou hranicí. Dva krát dva kilometry malebné palmérie uprostřed dun, protkané záhadnou říčkou, která mizí a zase se objevuje , s termálním rybníčkem na okraji, jenom docela málo páchnoucím po síře, lákají k lenošení a totální relaxaci.To ovšem nebyl náš případ.

Soustředění KM Racing Teamu mělo několik zásadních úkolů. Tlak vědomí, že za necelých 5 týdnů posíláme techniku za moře do Ameriky nám rozhodně nedodával klidu k podřimování pod palmami. Všichni naši čtenáři už byli informováni o kombinaci motocyklové a kamionové sekce týmu a tak alespoň stručně o technice:
Ke Kátéemkám v klasickém, těžkotonážním dakarském provedení není moc co dodávat, snad jenom, že fungovaly spolehlivě i během divočení tří jezdců, kteří společně s Pepíkem Macháčkem na čtyřkolce uváděli přítomné novináře a sponzory v naprostý úžas. Teprve z pětimetrové vzdálenosti přímo v dunách si člověk uvědomí, jaké je to citlivé umění ovládat tak těžkou motorku v tak šílené rychlosti.
Hoši si, jak říkají prostě „zaprasili“ a nikdo se přitom „nezkrysil“. V překladu do češtiny to znamená, že při divokých jízdách křížem krážem nedošlo ke zranění i když nějaká „držka“ (tomu jistě každý rozumí) při tom byla. Uf!!

Kamion má tu jistou výhodu, že se při takové akci mohou novináři posadit přímo dovnitř vedle pilota a zažít si to doslova na vlastní kůži a kosti. To už vám, ale jistě popíšou sami.
V minulém článku slíbený žluťásek se opravdu vylíhnul do velké krásy a docela zajímavých jízdních vlastností. To se prostě musí zažít. Na druhou stranu ovšem je komplikovanost takového pouštního speciálu obrovská a pokud je úplně nový „ tzv. funglovka“ je řešení drobných problémů denním chlebem mechaniků. Ostatně to byl také hlavní důvod této přípravné akce. Ježděním kolem „prasečáku“ v Sedlčanech se toho příliš nevyjeví.

Tak, jak to probíhalo?
Hned po příjezdu jsem napsal spolu se „Stopařem“ Fajtlem dvě zhruba 40ti kilometrové trati, jednu technickou a hodně písečnou, druhou vedoucí klasicky rozbitou africkou pistou, nepoměrně rychlejší. To je důležité ze dvou důvodů. Pilot jezdící po známé trase neriskuje příliš rychlou jízdou do neznáma a současně může otestovat vůz v opravdu hraničních situacích. Podvozek musí dostat, jak se říká „kartáč“ a hnací soustavu je třeba ohřát na provozní (rozuměj extrémní) teploty a záběr. A můžete vzít jed na to, že se něco ukáže. To už vám, ale moji milí, nevykecám. Stejně to spravíme, i když času je sakramentsky málo.

A nyní, co všechno bylo dobře. Tak hlavně ! Nové auto z“ konstrukční kanceláře Macík“ se chová opravdu vzorně i při velkých rychlostech, takže už jenom ten měsíc na vychytání detailů a je to dobré. Druhá Liazka také něco potřebuje, ale to už jsme věděli předem. To samé platí i o těžkém doprovodném autě. Docela dost práce!

Neméně důležitým úkolem soustředění týmu byl výcvik spolupráce při budování tábora po každodenní etapě v závodě a organizace práce mechaniků. Zdá se to být triviální, ale sladit pohyb sedmnácti lidí na malém prostoru (cca 20x20 m), kteří si berou materiál a nářadí z jednoho zdroje, přičemž mají různorodé úkoly a pracují ve spěchu, není vůbec jednoduché.
A to nejsnažší, ale možná úplně nejdůležitější!!
Celý smíšený tým se v této podobě setkal poprvé kompletní a jak dobře víme , tak testování mezilidských pnutí je často důležitější než testování pnutí materiálu. V tomto ohledu se zdá být vše v pořádku. V Tunisu nás bylo 25 a to už je docela slušný test lidské spolupráce.Tak, aby to vydrželo!

A ještě jedna roztomilá drobnost. Paralelně s námi natáčel v poušti hudební klip skladatel a zpěvák Michal Hrůza a nějak se nám to začalo motat dohromady, což našim neklidným duchům připadalo, jako docela dobrý nápad. Tak možná časem něco uvidíte a uslyšíte.

Někde uprostřed Středozemního moře
Josef Kalina

foto: Michal Matyáš

foto ze soustředění týmu v Tunisku ......

Webmaster & Design: Cipo Computer (2008)